Ondřej Kania – Finský sen: Dokument o finském školství

Ondřej Kania – Finský sen: Dokument o finském školství

58 comments

  1. Ahoj (Dobrý den),

    souhlasím s většinou myšlenek. Je super, že vznikají podobné iniciativy.

    Po zkušenosti se systémem vzdělávání v ČR a ve Francii jsem začal usilovat o nějaké změny na mé univerzitě. Vymysleli jsem konkrétní návrhy na zlepšení, ovšem odezva byla velmi vlažná. Nakonec jsem se rozhodl nepokračovat ve studiu.
    Minulý rok jsem si vyzkoušel na tři měsíce roli "učitele" ve třech zemích v Jižní Asii. Životní úroveň je v těchto zemích srovnatelná s životní úrovní u nás v Evropě před pár dlouhými desetiletími, ale ve vzdělání jsme na velmi podobné úrovni. Tím chci říci, že je velmi smutné, jak jsou děti-studenti (budoucnost) vychováváni.

    Jak bylo ve videu zmíněno, angličtina ještě není standardem. Proto by bylo dobré přidat titulky, aby i lidé, kteří nevládnou angličtinou (například na ministerstvu školství) byli schopni porozumět, ale hlavně se inspirovat.

    Držím palce v dalších krocích 🙂
    Pěkný den,
    Kuba

  2. Dobré, chválím, subscribuju .. já měl na základce komunistickou a křesťanskou třídní co mě zkritizovala čtenářský denník, když jsem napsal že za druhé světové sověti stříleli dezertéry, když jsem jí chtěl oponovat tak mě seřvala, že jsem se rozbrečel… takže paní Jůlínková, gratuluji a doufám, že ji ještě někdy uvidím a vmetu jí to do tváře..

  3. Skvělý, ještě by to chtělo přidat české titulky, ať si to můžou poslechnout/přečíst i ti, co neumí anglicky. Jak p. Kania sám říká, takových je ve vedení českých ministerstev a škol většina ..

  4. Podle modelové školy nepoznáme kvalitu školství. Finský model je sice pěkný, ale nemůžete ho propagovat takto. U nás taky nejsou problém vesnické školy. Ty jsou u nás taky velice kvalitní a mají skvělé výsledky. Měl by jste navštívit nějakou větší školu ve větším městě kde je víc žáků ( tak 500+ ). Popřípadě nějakou segregovanou školu ( kde je víc arabu, aby bylo nějaké porovnání s našima romskýma školama ). A podle toho pak hodnotit kvalitu finského vzdělávání.

    Ale jinak chválím vaši snahu aspoň něco změnit.

  5. Dobrý den, krásný dokument. Věřím, že se v českém školství musí změnit spoustu věcí. Naučit učitele spolupracovat společně, ať už ve zborovně, kde konzultují svoje osnovy a snaží se je spojit v jeden celek. Tím myslím, předměty by se určite měli prolínat. Avšak, finský národ, si myslím, je mnohem více svědomitější, tedy poctivější. Pokud dáte českým dětem příliš velkou volnost, využijí toho a přestanou se učit. Celostátní srovnávací testy jsou prostředníkem jak tyto nesrovnalosti jednotlivých škol vyrovnat. Například určitě jsou rozdily vesnických a městských škol, tyto rozdíly je při nejmenším nutné odhalovat. Učit učitele "jak učit" je určitě potřeba, tzn. sjednocovat.

  6. Pecka, také jsem obdivovatelkou finského školství (a jeho výsledků). Jedna z věcí, co by mě zajímala na vašem projektu, je oceňování učitelů. Zatímco ve Finsku patří učitel k velmi respektovaným, dobře platově ohodnoceným povoláním (a právě pedagogické vysoké školy jsou jedny z nejvytíženějších, kam se dostanou jen top studenti), v Čechách je to jako přesný opak. Nastavujete mzdy na vašem gymnáziu výrazně výše, pokud obdržíte požadovanou kvalitu výuky? Já osobně vidím v nízké kvalitě a motivaci našich učitelů jeden z největších problémů.

  7. Konečně! Mockrát děkuji za konkrétní ukázku finského školství. Souhlasím se vším řečeným, především v závěru videa. A jakým způsobem jsou vybíráni třeba ředitelé škol ve Finsku?

  8. České školství má sice mnoho problémů
    (např. na VŠ orientace na pseudovýzkum a publikování zbytečných pseudovědeckých článků
    a na vymýšlení projektů pro bezhlavé utrácení peněz,
    místo orientace na výuku);
    ale nemyslím si, že by za Finskem výrazně zaostávalo v tom, o čem je řeč.
    Jeden vyučující na většinu předmětů pro jednu třídu a po několik let je na českém prvním stupni ZŠ také,
    vč. přítomnosti učitele ve škole (tady je chybou videa porovnávání finského prvního stupně a české SŠ/VŠ);
    5letý studijní obor na PdF je u nás také normální,
    jeho náplň s praxí velice podobná,
    a rozhodně neplatí, že by na peďáky chodili nejlepší v konkrétních oborech, spíše naopak, chodí tam ti,
    kdo ten obor nezvládají studovat na vyšší úrovni a vykonávat prakticky (např. v IT), takže v tomto jsme spíše ještě dál než Finsko a rozhodně bych netvrdil, že na PdF jdou nejlepší studenti. "Šprti" snad, ale nejlepší odborníci určitě ne.
    A i když je teď u nás rozvoj montoven, spíše z politicko-ekonomických důvodů,
    tak čeští konstruktéři byli během celého 20. století (před WW2 i po ní) a jsou i dnes na velmi dobré úrovni.
    Určitě je smutné, nežádoucí a kontraproduktivní, pokud učitel potlačuje iniciativu žáků, ale podle mé zkušenosti se to děje spíše na nižších stupních (1. stupeň ZŠ) a směrem k VŠ se to postupně zlepšuje (protože tam učí učitelé s lepšími znalostmi a tedy i úsudkem).
    Určitě je super, že se někdo snaží něco dělat jinak, tak jak tomu věří, a lépe než ostatní,
    je nádherné, že autor videa nelení a jede sbírat zkušenosti jinam, aby své školy vedl co nejlépe,
    ale naštěstí není jediný, kdo to dělá, a situace v ČR není podle mě tak tragická, jak ji video popisuje.
    Situace v českém školství je sice místy tragická, ale řekl bych, že z jiných důvodů, než si myslí autor videa.
    Často až z důvodů opačných (např. je mnoho pseudostudentů postupně degradujících pseudoprestižních oborů, a chybí řemeslníci; a někteří učitelé např. na SŠ mají kvalifikaci spíše příliš nízkou než příliš vysokou).
    Mmch – autor videa vyzdvidhuje svobodu finských škol a nezasahování státu, ale přitom úředník ve videu říkal, že školy jsou ve Finsku dobré proto, že školství má centrální osnovy, stát garantuje kvalitu, téměř nejsou soukromé školy, a všude se učí stejně – což trochu jde proti závěrům autora videa.
    Ale i tak rozhodně fandím autorově snaze dělat svoji práci lépe, jít nad rámec standardu, hledat zlepšení, apod., to je nepochybně super.
    Inspirovat se konkrétními střípky toho či onoho odtamtud či odjinud, dle vlastního zhodnocení, co je dobré, bez dogmatického kopírování 1:1 á la frenchising může určitě prospět.
    Přeji hodně štěstí v budování koncepce nejlepší výuky!

  9. Díky za skvělý dokument! Také věřím, že změna je možná a jsem moc ráda, že je nás takových více.

  10. Dobrý den Ondřeji, shlédla jsem a schvaluji..jen my mne zajímalo, jaký mají Finové přístup ke gymnaziálnímu vzdělávání? Jak to tam funguje? Máte o tom více informací? Děkuji

  11. Už to tady padlo. CHTĚLO BY TO ČESKÉ TITULKY!. Ráda bych si to poslechla, ale neumím anglicky. Díky, za nápravu.

  12. Přeji hezký dobrý den.

    S těmito názory nemohu jinak než souhlasit. Mě je 44 let a dokážu si uvědomit,
    jak je školský systém zastaralý. Moje děti jsem vždy směřoval k tomu, aby to co
    je baví, dělaly naplno a hold předměty, co je neosloví nějakým způsobem prostě
    zvládly a nebo se jim to člověk snažil vysvětlit v rámci možností a znalostí.
    Říkal jsem jim, že v životě jsou věci jednodušší a věci složitější a s těmi se hold občas musí člověk porvat i když nejraději by to celé hodil za hlavu a vyhnul se tomu. Život je prostě překážková dráha a ty se mají zdolávat.
    Jednou se jde nahoru a podruhé zase strmě dolu, ale kvůli tomu se přeci svět
    nezboří. A tak jsem jim vysvětlil, že je to i se známkami. A nikdy jsem je s mou
    drahou polovičkou nestresoval, když padla kule. Prostě to přišlo a hotovo.
    Dospělého přece také nebaví občas dělat některé činnosti jako třeba vysávání
    nebo mytí nádobí 😀 😀 Prostě jsem jim dával taková jednoduchá přirovnání,
    aby chápaly jednoduše podstatu různých událostí v jejich životě. Život je v
    dnešním uspěchaném světě už dost náročný, tak proč si ještě všechno dělat o
    mnoho těžší.
    Pevně věřím, že se to všechno postupně změní a moje vnoučata, už budou takové školy navštěvovat. Tím nechci říct, že to bude za tak dlouho, protože moje dcera ještě pokračuje ve studiu a syn teď školu dokončil a čeká ho plnění snů, co si předsevzal.
    Přeji Vám i celému teamu lidí kolem Vás ať jde vše tak, jak máte v plánu a díky za tento dokument. Jen tak dále. Omlouvám se za dlouhý komentář, ale i tak toho je zlomek 😀

  13. Milí nadšení přátelé,
    sdílím Vaše zaujetí pro změnu přístupu ke vzdělávání a vítám Vaši iniciativu. Budu ráda, když naše školy budou k dětem i učitelům přátelské a nebudou se u nás dít nesmyslné zásahy do vzdělávacího systému iniciované ministerstvem. Držím palce, ať se Vám daří – ať vyučování i studování můžeme prožívat s hlubokým uspokojením.
    M.
    P. S.: chci Vás poprosit, abyste si přečetli české titulky ve 23. a 28. minutě, díky 🙂

  14. Podpořte lukrativní business plán mladého, nadějného aktivisty financovaného G.Sorösem.

  15. Normálně komentáře nepíšu, ale tady musim udelat vyjimku! Tohle by si měli všichni poslechnout/podivat se! Je super, ze tady ta Finska strategie se da ověřit ze funguje! Diky za super dokument!! Vic takovych projektu!!!

  16. Zrovna o víkendu jsem shlédl inspirativní rap o nesmyslnosti curricula ve Velké Británii https://youtu.be/8xe6nLVXEC0 a koukám, že i nuás se začínáme probouzet 🙂 Děkuji

  17. Je to hodně poučné, ale u nás se nic nezměnilo za dvacet pět let. Možná změna nastane, až na pravých místech bude sedět nová generace. Kam zmizelo ono pověstné – škola hrou?

  18. Ještě bych ráda dodala, že Češi nikam nepojedou, aby viděli, jak dobře to dělají jinde. My jsme tak hrdí, až jsme blbí! To máte jako s dálnicemi. Nikde v Evropě, nestaví tak špatné dálnice. Stačilo by zajet do Německa, a zeptat se, jak to děláte? Kdepak, my radši budeme stavět špatné dálnice. A tak je to v Česku se vším.

  19. Dobrý den, moc Vám fandím a snad se jednou tím ministrem školství stanete Vy! Také mě dlouhodbě zaráží nesmyslnost našeho vzdělávacího systému.

  20. Hezký den. Právě jsem se dodívala na váš dokument o finském školství. Určitě je super, že jste se jeli podívat do Finska. Já jsem měla tu možnost s Finy 2 roky spolupracovat na mezinárodním projektu a byla to skvělá zkušenost, která mi dala možnost nahlédnout do finského školství opravdu hluboko. Mnoho věcí, které v dokumentu zazněly, jsou založeny na pravdě. Například plná pravda je v tom, že všechny základní školy poskytují stejně kvalitní výuku. Jde ale o základní školy, střední školy fungují na jiném principu a tam již rozdíly jsou. Chápu, že do půlhodinového dokumentu se nevejde pravda celá, nicméně je důležité si také uvědomit, že ve Finsku mají velmy vysoké daně, které ovšem po právu putují velkým poměrem do školství. Ano, byli osvícení a do vzdělání nalili a stále nalévají spoustu peněz daňových poplatníků. Decentralizace jejich školství znamená hlavně to, že mají jen jakousi radu, která udává směr školství na určitý čas dopředu, která je nezávislá na ministrovi a ministerstvu školství. To je podle mě fantastická výhoda oproti našemu systému. To si myslím, že je hodně zásadní a to tam nezaznělo. Trochu bych doplnila to, jak vypadá ta finská svoboda. Máte pravdu v tom, že učitel má možnost si vybrat, není omezován ve vyjetých kolejích, dokonce na spoustu věcí nepotřebují ani smlouvy. Ale jen do chvíle, kdy vyjedete ze systému. Jak jednou selžete, ať už je to z jakéhokoli důvodu, tak už klesnete v jejich očích. Ta jejich svoboda má tedy i druhou stranu mince. Víte, český národ má jinou kulturu. Jsme byrokratičtí a nedůvěřiví. Proto se kontrolujeme. Hodně věcí ve Finsku funguje, protože oni jsou prostě takoví. Je to i o komunikaci, samozřejmě. Trochu se mi nelíbilo, jak jste český systém zcela shazoval. Máte možná špatnou zkušenost a netvrdím, že se v našem školství nemá co zlepšovat, nicméně trochu zapomínáte na to, že Češi mají díky našemu vzdělávacímu systému také obrovský přehled o světě i jeho historii. Inspirace je ve světě hodně, s tím naprosto souhlasím, také bych ráda své děti vedla do školy, které mohu naprosto důvěřovat. Ale nic není černobílé. A ještě si neodpustím trochu ironickou poznámku. Mluvíte o tom, že Češi na ministervech neumí anglicky. Já jich znám rozhodně hodně, kteří anglicky umí naprosto perfektně. Ale když už se strefujete do vlastních řad, naučte se psát česky. Ty titulky opravdu za moc nestojí.

  21. Fajn video, urcite je super se inspirovat finskym systemem, jen mi vadi ten sebemrskacsky ton – proc to neudelat jako radoby nezavislou reportaz, bez pomlouvani toho naseho (jiste v mnohem zaostaleho) systemu?
    Tento pristup (..my u nas jsme ve vsem takove lopaty a vy jste uzasni..) mi vadil na mnoha Cesich, ktere jsem venku potkal.
    Pojdme si resit nase problemy doma, a nestezovat si venku z jakezeto podelane zeme my chudacci pochazime.
    Trocha sebevedomi a hrdosti na ty dobre veci, ktere se tu deji (bez prehlizeni realnych nedostatku), by neskodila.

  22. Líbí se mi tahle letmá exkurze do finského školství i záměr tohoto filmu vyvolat diskusi o změnách v českém školství. To, co mě na něm dráždí, je apriorní nastavení Ondřeje ve smyslu "český školství je špatný stejně, jako lidi, co ho řídí". Nejsem vůbec zastánce toho, jak funguje český vzdělávací systém. Myslím si ale, že tenhle přístup, který je od počátku dokumentu generalizující a kritický, není dobrým výchozím bodem pro vyvolání diskuse, která má vést ke změně. Právě respekt k pesrosti životní reality je něco, co jsem z finských účinkujících v dokumentu cítil a vlastně bych ho rád cítil i z člověka, který takovým dokumentem provází. I s tímhle přístupem, který možná není na první pohled tolik provokující, se dá vyvolat smysluplná debata.

  23. Díky za tenhle dokument, pro mě bylo zase utrpení na gymplu a fakt mě sere, že u nás je stále prehistorickej systém vyučování. Mrzí mě, že jsem se nenarodil ve Finsku.

  24. Škoda, že se dokument víc nezabývá Finskem, ale zbytečně až příliš se zaměřuje na rýpání do českého systému. Chtělo by to změnit název a udělat rozsáhlejší analýzu obou systémů pro pořádný komparativní dokument. Sám vím, o čem mluvím, dělal jsem výzkum na finských školách, tedy ne na jedné škole 🙂

  25. České školství postrádá profesionalitu a lidský přístup, prakticky se od dob zavedení školní docházky moc nezměnilo. Spousta lidí zažívá stres, kvůli nesmyslům jako jsou testy a ústní zkoušení nebo prezentace, viděl jsem lidi ve vlaku jak jsi berou i prášky na stres aby byli aspoň chvilku v klidu. Pro mě byla škola opravdový démon, jenom díky kamarádům a taky díky podpoře rodiny jsem to zvládnul. Já jsem před pár měsíci odmaturoval na gymnáziu v Hradci, nebudu psát na jakém.Tato škola před několika lety nebyla špatná co jsem slyšel od lidí, ale teď tam dělá problém nový ředitel, který jsi z toho dělá skoro vojenské zařízení, kde jakmile jste nemocní za půl roku déle jako 2 týdny už máte problém. A učitelé jsou z něj ve stresu a pak si to vybíjejí na žácích. Také jak jsou zavedeny ty nová procenta, tak se vytrácí úplně lidský přístup a nikoho nezajímá, že ten student měl pětku pouze o 1% nebo, že má zameškáno z jednoho předmětu místo 25% předepsaných 26.2%. Já jsem měl profesora na matematiku a jednu starou učitelku na češtinu a ti mě doučovali, sice neučili na mé škole, ale byli to ti nejlepší učitelé a lidé co jsem poznal ve školství, kteří učili i svoje studenty úplně jinou formou než jak se učí dnes. Je potřeba úplně překopat tenhle náš školní systém a vyházet ty znuděné a namyšlené učitele, kteří si myslí, že jejich předmět spasí svět. Jinak taky si nemyslím, že by maturita měla být výsledkem 4 let učení na střední škole to je opravdu stupidní, snad vysvědčení  prověřuje, že jsem každý rok zakončil a ke konci by se to mělo pouze sečíst. Jako chápu, že tu budou zastánci starých zvyků a otrávení lidé, kteří si nedokáží připustit něco nového, ale myslete na naše děti a na psychické nemoce vzešlé z dnešní uspěchané a stresující doby.

  26. Dobrý den,

    omlouvám se ale v rozhovoru s děkanem jste položil otázku, jak vybírají z 3000 studentů 100 vyvolených. Nějak jste utekli od tématu a vlastně nevím, jaká je odpověď. Pochytil jsem, že člověk musí mít nějaká kritéria viz. umět motivovat, zapojovat děti do výuky a částečně být i herec. To mi furt ale nedává představu o tom jak z 3000 studentů vyberu 3.3% vhodných kandidátů. Nemáte třeba informace jak se staví k přijímání studentů do inženýrství nebo designu?

    Jak si podle Vás vede britský vysokoškolský systém v porovnání se severoamerickým? (studuji v Británii engineering)

    Děkuji za odpověď a držím palce s Vaším businessem

  27. Ahoj,
    snad Ti nebude vadit, když Ti budu tykat.

    Chtěla bych Ti poděkovat za to, že jsi ukázal, jak to chodí jinde a že to funguje, a mnohem víc než zde. Mám s tebou velké sympatie, líbí se mi, co se tu snažíš vybudovat a držím Ti v tom palce, protože až se tohle vše dostane do většího povědomí, doufám, že to zde začne konečně nějak pořádně fungovat a student se nebude muset vše učit zpaměti jen aby to odprezentoval učiteli, dostal dobrou známku a z té hlavy se mu to mohlo vykouřit.

    Hodně štěstí! 🙂

  28. Video se mi líbilo. Kromě konce, kde jste o Česku mluvil jako o chudé zemi a zemi východoevropské. Ani jedno není pravda.

  29. Autor mluvil především o chybné,resp.neexistujici koncepci českého školství a v tom má pravdu….pořád na nic nejsou peníze,chybí motivace,politická vůle…tohle bohužel po 30!! letech se nezměnilo,kde ty peníze vlastně jsou

  30. Super dokument!

    Souhlasím s bodem, že v ČR kompletně chybí vize, čeho by se mělo dosáhnout. Pokud nějaká vize existuje, pak je to pouze ztroskotaný kvantitativní management podle mantry "if you can't measure it, you can't manage it". Snahy mít všechno standardizované, hodit na všechno procento, známku, percentil nebo jiné číselné ohodnocení a pak srovnávat a řídit na základě pouhých čísel bez kontextu, jak se k tomu číslu někdo dostal. Pak z těch čísel akorát někdo vysoudí, že máme kvalitní školství na základě toho, že X procent populace má vysokou školu. Jenže každý u nás vidí, jak je to jenom celé na oko – Potěmkinova vesnice

  31. Kdyz tohle clovek vidi, tak je mu smutno z nasdho skolstvi, ktere pusobi oproti tomuhle opravdu dost zaostale.

  32. … proč je město velké … skvělá otázka … paní učitelka je také skvělá , nevěděla od kterého ročníku se dávají na její škole známky … asi si to musí vygooglit … úžasné je , že všichni mluví angličtinou, což, ruku na srdce – kdo až umí anglicky na základní škole u nás a tím nemyslím učeitele, kteří tento jazyk umí …

  33. Dobrý den,
    líbí se mi, že v dokumentu srovnáváte finské a české školství v přístupu k učení, k žákům, k hodnocení. Co mi vadí, jsou Vaše navádějící otázky typu: "u nás dáváme dětem velké testy, nedělají nic jiného než se připravují na test, je to velmi stresující…, jak hodnotíte žáky u Vás?"…také je to zjednodušený pohled na různé školství. České a finské prostředí je přirozeně odlišné. U nás, jak to vnímám já, to neděláme hůř, děláme to prostě po svém. Jinak držím palce, ať jste dál tak aktivní!!!

  34. No… Ono je toho sypání popela na hlavu na můj vkus už trochu moc. Může za všechno OPRAVDU jen školství? Což takhle dnešní (pseudo)výchova, kdy se dětem vše dovolí, vychovávají se z nich "neohraničené osobnosti" neschopné čelit neúspěchům či problémům? Jak to mají ti dokonalí Finové? Bavil se autor taky s dětmi, nebo si jen poslechl PR kecy, jak jsou "na míle daleko než u nás v Čečensku"?

    Sám učím na vesnické škole a ve sborovně si všichni pomáháme jak to jen jde, běžně musím učit i věci, které jinak nejsou mými předměty a nemám s tím problém, dokonce mě to baví a rozšiřuju si tím repertoár zážitků a historek, který každodenně narůstá jako v málokteré profesi. Nemám problém s dětmi, přestože mě stále zařáží, co všechno si dnes mohou dovolit a jak mizivé páky vůči nim dnes máme. Nemám problém s tím, že v každé webové diskuzi se lidi předhání v hejtování typu: "Na peďáky choděj idioti. […] Co by chtěli, dyť maj dva měsíce prázdnin a nemakaj 40 hodin tejdně jako já u pásu!" […] Co ty mě budou radit, jak mam vychovávat svoje dítě?!", protože to každý správný strejc stejně zakončí slovy "Jsou to parchanti, já bych to dělat nemoh a asi bych je zabil!"

    Ale s čím problém mám je:
    1) Neustálé připomínání, že jsme sto let za opicemi. Fakt? Kolik lidí, co tohle pronáší skutečně ve školství pracuje a kolik jich má zkušenosti z práce s mládeží? A kolik lidí jen s nějakým pocitem křivdy z mládí vzpomíná na to, že je škola "nebavila a nešla jim" a proto teď, když mohou, projektují si své mindráky a mesianistické představy?
    2) Věčné vyzdvihování Západu jako jediného vzoru – třeba takové kdysi elitní britské školství je tak "dokonalé", že 40% bílých Britů (o migrantech ani nemluvím) vyjde ze základních škol jako sekundárně negramotní lidé neschopní porozumnět psanému textu. O jejich mizivém přehledu o světě ani nemluvě. Ve Francii mají teď na předměstských školách policisty, kteří chrání pedagogy před šikanou. Jen je otázkou, kdo bude před šikanou chránit ony policisty.
    3) Pokrytectví všech těchhle "kritiků a zázračných léčitelů" – ono je hrozně supr zasvětit život tomu, že říkám "Tohle by bylo super. Tohle by se mělo udělat.", ale dokud jen sedím a kecám, jsem platný jak pilotovi zpátečka. Jaký reálný přínos a jakou reálnou činnost tito lidé odvádí, pokud sami ve školství nepracují? Není to podobné jako ty hospody a obýváky plné "pivních trenérů", kteří taky ví, jak "se mělo hrát" a "co bylo všechno blbě"?
    4) Neustálé snižování nároků, co se vůbec po žácích chce, jen abychom je nestresovali. Že se holt některé věci naučit musím, i když mi nedávají smysl, to je věc druhá – co takhle zavést podboný model do autoškol: "Nechcete se učit pravidla a značky? Tak se je neučte, je to ztráta času! Nechcete jezdit vpravo? Tak jezděte třeba prostředkem, hledejte si vlastní cestu!"
    5) Inkluze a věčné úlevy snad pro každého. Pokud mají rodiče dost nízkou sebeúctu nevadí jim protáhnout dítě nechtějící nic dělat kolečkem poraden a center a to by v tom byl kozel, aby se aspoň jedno "dys" nenašlo. Tihle "simulanti" pak jen zhoršují pozici těm, kteří skutečně nějaké omezení mají, nemohou za něj a člověk se jim musí věnovat více.
    6) Úřednická vykleštěnost a přemrštěná hyperkorektnost. Jede se na výlet? Musíme rozdávat lístečky týden dopředu. Chytí dítě na výletě klíště? Nesmíme mu ho vytáhnout, aby nás někdo nežalovat, takže buď k lékaři, nebo předat rodičům, ať si vytáhnou parazita z dítěte sami (nekecám). Jedeme na vodák? Děti se samozřejmě nesmí koupat, protože co, kdyby se někdo chtěl utopit? Narazil si někdo při vybíjené vlastní neobratností prst? Ihned informujte rodiče, vyplňte knihu úrazů a případně kontaktujte pojišťovnu! Ne, tu mastičku na naraženiny opravdu na ten prst dát nesmíte, je to lék a ty my podávat nesmíme, co kdyby mělo dítě alergii a udělala se mu na prstíku vyrážka?
    7) Hodiny stupidní kancelářské práce na úkor času na přípravy či odpočinek. Máte v pořádku proškrtaná okénka ve třídnicích? A formuláře ke GDPR? A zapsaná průřezová témata? Cesťáky vyplněné minimálně den před výjezdem? Provozní řády učeben? Vyměnili jste v lékárničkách všechny obvazy, aby nebyly prošlé? Co tématické plány? Sedí to s tím, co máte opravdu ve třídnici? Už máte vyplněný měsíční výkaz práce? A nezapomněli jste před prázdninami a ředitelským volnem žáky poučit o tom, jak se ve svém volném čase nemají zmrzačit? A co před výletem? Vědí, jak mají sedět v autobuse a civět z okýnka na cestu?
    8) Přehlížení toho, že my, co jsme "v první linii" fakt děláme maximum a jedeme čistě z vlastního entuziasmu a nadšení:
    – jde to snad někdo dělat pro peníze? Když jsem při studiu VŠ tahal palety ve skladu bral jsem stejně. 
    – nebo snad kvůli prestiži? Haha, to už by byl úplně černý humor.
    – pro vidinu toho, jak se všechno zlepšuje a posouvá nahoru? Při rapidním poklesu všeho (od fyzičky po schopnost řešení abstraktních úloh či znalost cizích jazyků) by to byl dost silný masochismus
    – tak alespoň pro pocit, že dělám něco užitečného a snažím se téhle zemi opravdu prospět a v tomhle marastu zkusit "udělat alespoň kus dobra"? Ano, to jediné asi zbývá.

    Autorovi "dokumentu" přeju hodně zdraví a spokojenosti. Až jednou dosáhne všeho, čeho chce – tak jako již dosáhl ve World of Warcraft. Jistě se už konečně také zařadí do smysluplného pracovního procesu a třeba zkusí sám za sebe v reálném prostředí to školství zlepšit. Osobně si myslím, že kontakt s realitou a sveřepými puberťáky školou povinnými by mohl být pro něj přínosný a obohacující.

    V ŽIVOTĚ JE VŽDY SNAZŠÍ MLUVIT NEŽ KONAT, ALE JE NEKONEČNĚ PROSPĚŠNĚJŠÍ ZAPÁLIT BYŤ I JEN MALOU SVÍČKU, NEŽ SI CELÝ ŽIVOT STĚŽOVAT NA TMU.

  35. Moc bych si takové školství přála. Moje děti už to nestihnou, ale vnuci by snad mohli 🙂

  36. Když v podstatě nehodnotí. Co je tedy cílem výuky. Naučit je hledat si vše na internetu? Jako dospělý a davno po škole. Se tak vzdělavám nebo zajímám o věci, ale jsou to přeci jen věci mimo standartní pracovní využití. Běžná česká praxe je o papíru na dosažené vysledky. Aby měl zamestnavatel měřitko srovnání adepta. Tady by se musel změnit nejen systém vzdělávání, ale kompletně celý systém zažitych postupů ve společnosti. Tj národni povaha. Tomu upřímně nevěřím. Utopie.

  37. Jsem zastancem svobodneho vzdelani a rozmaniteho pristupu. Taky si stojim za tim, ze stat by nemel vzdelavaci instituce tak kontrolovat, ale ocenovat je na zaklade jinych kriterii, napr. zamestnanost/prosazeni absoloventu. Vzhledem ale k soucasne diskuzi o Matematice je treba rict fakt, ze nezavisle na systemu, je Matematika zakladem ved a potrebuje ji kazdy. Kazdy absolovent i vyuceny bez vyjimky se neobejde bez Matematiky a mel by tedy z tohoto predmetu slozit zkousku (na primerene urovni ovsem). Proto taky Matematika nelze nadrtit, ale jen se naucit, porozumet ji a cvicit ji. A pokud nekdo tvrdi opak, tak si nezaslouzi volebni pravo. Pac z definice te zkousky neni zpusobily volit.

  38. Ahoj. Velmi zajímavé. Konečně se tam zalej někdo podívat. Je to silně inspirativní, ale přesto bych si dovolil s několika věcmi nesouhlasit. Inspekce tam jsou, jelikož to v podstatě dělají ti koordinátoři, kteří mají ty školy na starosti. Co by taky v práci dělali. Asi tomu říkají jinak, ale z dokumentu je patrné, že jsou to profesionálové, kteří dohlíží na to, zda se kurikulum zavádí do praxe. Další věc jsou peníze. Školství je spolu se zdravotnictvím černá díra pro rozpočet. V prvé řadě musíte zavést menší třídy, zaplatit učitele a poté po nich chtít ty věci, které si představujeme. Je to hodně práce (ve Finsku mají lidi, kteří jim s tím pomáhají). Tohle je reforma na řadu let. V naší zemi to vyžaduje dlouhodobou politickou shodu, což v dnešní době vypadá jako největší problém. Každopádně díky za přínosné informace.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *